⬆ Vítejte na Světové výstavě EXPO 1937! Tuto slavnostní událost zahájil 25. května francouzský prezident Albert Lebrun a během několika měsíců přilákala více než 31 milionů návštěvníků z celého světa. Výstavy se zúčastnilo 45 zemí a hlavním symbolem se stala Eiffelova věž, na jejíž konstrukci byly instalovány svislé zářící světlomety, jejichž paprsky bylo možné spatřit až ze vzdálenosti 100 kilometrů. ⬇

⬆ Na břehu Seiny se nacházel také československý pavilon, navržený Jaromírem Krejcarem. Pavilon byl postavený z československých materiálů, včetně speciálního neprůhledného skla ThermoLux. V takto velkém formátu bylo vyrobené poprvé na světě. Uvnitř pavilonu byly použity duté skleněné cihly. Na horní terase stál 50 metrů dlouhý stožár se státní vlajkou. Tento moderní design získal uznání francouzského architekta Le Corbusiera a ve francouzských médiích byl označován za klenot výstavy. ⬇

⬆ EXPO 1937 bylo poslední světovou výstavou před druhou světovou válkou. Pavilony nacistického Německa a Sovětského svazu zde symbolizovaly konfrontaci dvou ideologií. Stály přímo proti sobě, každý na jedné straně Seiny, která mezi nimi tvořila tichou hranici. Oba pavilony byly oceněny zlatou medailí a vynikaly monumentalitou a silou svého architektonického zpracování.

⬈ Nacistický pavilon, navržený Albertem Speerem, dosahoval výšky 54 metrů. Na jeho vrcholu se tyčila orlice svírající hákový kříž. Přestože Hitler původně zvažoval odstoupení Německa z výstavy, Speer ho nakonec přesvědčil o její propagandistické důležitosti. Pavilon se tak stal demonstrací jednoty Třetí říše. ⬇

⬆ Návštěvníky vítala v pavilonu Síň státnosti se skleněným stropem, jejímž středobodem byl český lev od sochaře Bohumila Kafky. Návštěvník poté pokračoval do sálů plných vystaveného porcelánu, textilu a prezentací průmyslových odvětví, zejména hornictví a hutnictví. Nacházela se zde i expozice věnovaná závodu Baťa. Dále zde byl vystaven cyklus plastik Sto let elektřiny od Zdeňka Pešánka, který byl zároveň vybrán pro realizaci Fontány lázeňství. Fontána nejen propagovala české lázeňství, ale také odkazovala na tradici českého skla. Tyto ukázky měly předvést kvalitní československé výrobky a dovednosti našich řemeslníků. Československý pavilon získal na výstavě prestižní Velkou cenu – Grand Prix! Před Grand Prix místo spojovníku dávám středník.

⬈ Velkou pozornost přitahoval rovněž pavilon Španělska, který byl naplněn uměním jako projevem odporu proti fašismu. Právě zde Picasso vystavil své mistrovské dílo Guernica, jež symbolizovalo hrůzy probíhající španělské občanské války. ⬇

⬆ Přímo proti němu stál pavilon Sovětského svazu, který navrhl architekt Boris Iofan. Jeho dominantou byla monumentální socha Dělník a kolchoznice  od Věry Muchinové, symbolizující jednotu dělnické a rolnické třídy. Tato impozantní plastika, složená ze šedesáti částí, byla na světovou výstavu přepravena ve 24 vagónech a stala se jedním z nejvýraznějších symbolů celé expozice.

⬆ roku 1937 se Československo účastnilo světových výstav, a to Expo 1958 v Bruselu, Expo 1967 v Montreálu, Expo 1970 v Ósace a Expo 1992 v Seville. Samostatné Česko se účastnilo světových výstav Expo 2000 v Hannoveru, Expo 2005 v Aichi, Expo 2010 v Šanghaji, Expo 2015 v Miláně, EXPO 2020 v Dubaji a v roce 2025 se opět účastní světové výstavy v japonské Ósace.